12
Ololoh suri tatalen án angagur
Mat 10:26-33, 12:32, 10:19-20
Má marán i arip á kálámul di hau talum, má ngorer di arsiut i di sang. Má namur ái Iesu a mulán turpasi worwor ur singin kán kalilik án aratintin ngo,
“Gama ololoh na káp porta i gam i tatalen káián tan Parisaio di á tan tám tuar. Kándi tatalen erei na káp sinim i gam ngorer i yis a sinim i palawa. Luk 8:17Táit erei di bohoi, da sakra sarai. Má boh táit no a punpunam, da tur i talas. Má ngorer táit u parai i kuron, da longrai i talas. Má táit mul u arasás mai uri talngán kálámul i polgon rum, da bin mai i lol malar.
“Rang buhang, a muswan á minái iau parai si gam. Koion gama bulat sur di ái rung da up bingi kápán páplun i gam má namur kápdate longoi tekesi táit mul. Mái sár ina parai si gam suri ái sinih gama bulat on. Gama bulat i Káláu, koner a mon i kán rakrakai suri up bingi kápán páplun má sápkai kálámul uri pokon án hiru áklis. Ái sang á kálámul gama bulat on.
“Di sirai alim i unsir artálár mai aru i gengen pirán tabal sár, be? Ái sár ái Káláu kápate ráu pala tekes tili di á tan unsir erei. Luk 12:24; Apo 27:34Má gam, ái Káláu a lala hol pas gam. Wa ákte wás noi á tan towon nih gam er i lul gam. Io, ngorer koion gama bulat kabin gam no sang gam lala támin táit i mátán táil ái Káláu alari tan unsir.
“A muswan á minái iau parai si gam. Ái koner a para talsa iau narsán matananu ngo ái á kaiak, Natun Kálámul na longoi mul ngorer, na para talsai kálámul er i mátán táil i boh angelo si Káláu ngo ái á káián. Mái sár ái koner a arkawar pala iau i mátán matananu ngo ái kápte ngo táring, Natun Kálámul mul na pua palai i mátán táil i boh angelo si Káláu. 10 Má ngo tekesá kálámul a ot bilingnai Natun Kálámul, arwat ái Káláu na hol palai sár á erei. Mái sár ái koner a ot bilingnai Tanián a Pilpil, ái Káláu kápnate hol palai.
11  Mar 13:11; Luk 21:12-15“Má ngo i pákánbung di top i gam má di talka gam uri rumán lotu ngo uri mátán táil i tan pakpakta suri tur i nagogon, koion gama konngek suri ngádáh gama kokos ngoi ngo worwor ngádáh gama parai. 12 Pákánbung erei sang, Tanián a Pilpil na hut má na apos tari worwor suri gama parai.”
Worwor artálár ​ ​ suri konom a ngul
13 Má namur kesi kálámul iatung i katbán matananu a parai si Iesu ngo, “Tám Aratintin, una parai be si tuang suri na purwai i giur á minsik si kák giur.” 14 Mái Iesu a kosoi kálámul erei ngo, “Be tuang, wa sinih sang a tari á him singing suri tam purwai minsik si kák gaur i gaur tuán? Káp kak te talar á iau suri longoi ngorer.” 15  1Ti 6:9-10Má ngorer a parai mul si di no ái Iesu ngoromin, “Gama ololoh suri koion gama kon suri marán táit ur kamu, kabin minsik kápte ngo a kápkabin á liu muswan.”
16 Ngorer má a parai kesi worwor artálár narsán i di ái Iesu ngoromin,
“Kesi konom a mon i kán bim, má iatung i kán num ákte lala marán i namnam on. 17 Má konom erei a hol on ami bál ngoromin, ‘Tan rum minái a gengen, kápate arwat ngo ina dung noi tan balbal on. Má dánih má ina longoi? 18 Iakte hol on má, ina taráp palai á tan rum minái a gengen má inak long te rum a pakta, má ngorer inak dung noi tan balbal má kak minsik mul on. 19 Má namur inak parai singing sang ngo, “Una kuluk pala sang á iáu, ukte otoi má tan lain táit arwat mai marán i bet. Una aunges má unák namnam má, má unák ngin, má unák laes má.” ’ 20 Mái sár ái Káláu a parai singin konom erei ngo, ‘Iáu tilik ngul! Onin i libung ina long pasi kam liu alar iáu má unák mat. Io, mái sinih má na otoi á tan táit er ukte obop páksi ur kaiam?’ ”
21  Mat 6:19-20Mái Iesu a arahi kán worwor ngoromin, “Na ngorer sár uri narsá di ái rung di ungi marán minsik uri kandi konom, mái sár kápdite konom i mátán táil ái Káláu.”
Koion á konngek
Mat 6:25-34
22 Mái Iesu a parai ngoromin narsán kán kalilik án aratintin,
“Má ngorer ina parai si gam, koion gama lala hol suri namnam er a top i kamu liu ngo suri mermer uri merei kápán páplun i gam. 23 Nárum i gam, ái a lala támin táit suri namnam er a sol uri bál gam. Má ninsin i gam a lala támin táit suri mermer er gam oboi i kápán páplun i gam. 24 Gama hol pasi tan wokwok kápte di lu himhimna ngo da obop talmi balbal ákte matuk, má káp kándi te rumán balbal mul, mái Káláu a tabar di sár. Má gam sang gam tuan kuluk pala i mátán ái Káláu alari tan man. 25 Be, ngo gama lala konngek suri kamu liu, ngádáh? A arwat suri gama bontai kamu liu mam te bet mul uramunang? Auh, kápate arwat. 26 Má ngo kápgamte long arwat pasi gengen táit ngorer, ki suri dáh gam lu konngek suri tan lite táit bul? Auh, koion.
27 “Ngorer ki gama hol pasi aun purpur di utngi ngo senal, ngádáh di liu ngoi. Kápdite himhimna ngo long te lusán i di. Mái sár a muswan á minái iau parai si gam. Tan purpur ngorer i aun senal, sián a tuan kuluk sorliu taladeng alari mermer si Solomon er kabisit. 28 Git mánán ngo ái Káláu a ololoh i tan purpur er a kopkom onin, má latiu a bokoh sár ngorer di tár sarai má dik osoi i kámnah. Tan tu táit bia sár, mái sár ái Káláu a ololoh i di mai lain mermer. Má ngo ái Káláu a ololoh i tan táit bia ngorer, ngádáh, ái Káláu kápate ololoh i git mul? Suri dánih a gengen á kamu ruruna? Ái Káláu a ololoh i git sár mul mai lusán i git. 29 Má ngorer koion gama atri kamu hol suri dánih gama ani má ngo dánih gama nginmi. Koion na konngek i kamu hol. 30 Áá, koion gama ngorer i di ái rung tili risán, ái rung er kápdite ruruna i Káláu má dik lala konngek suri ser pasi á tan táit erei. Mái sár á gam, a mon i Kák gam a mánán á tan táit gam sáhár suri. 31 Io, ngorer gama atri kamu hol i lolsit si Káláu, má ái Káláu na tapálsi limán ur si gam má na long arwat i kamu tan sáhár.”
Omobop ami bát
Mat 6:19-21
32 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin uri narsán kán kalilik mák parai ngoromin,
“Má gam á kak tan kalilik erei koion gama mátut! Kápkabin ái Káláu Kák gam ákte agasgas pas gam suri gama kusak i lolsit káián má gamáng kátlán. 33  Luk 18:22Má erei gama sira palai kamu minsik má gama támri tan maris mai pirán tabal. Má ngorer kamu omobop ami bát na pakta, má na káng pagas on á matngan kas erei káp a tini morot. Má on á pokon erei, kápate arwat suri tám siksikip na kusak má na sipki, má koropos mul kápnate susi. 34 Kabin ngo kam omobop na kis i pokon erei, ki kam lala nemnem má balam na kis ái mul.”
Pán pagas má eran
35  Mat 25:1-13Mái Iesu a parai mul si di ngo,
“Gama kabat dik i kamu sulu má gama oskoi kamu lam nák talas pagas, má gamák eran suri matngan dánih na purut besang. 36 Gama ngorer i tan toptop di monmon nanai kandi pakpakta suri na kaleng. Pákánbung a kaleng tili long namnam án arakila má ngo a pinpidir, ái rung er dikte eran nanai ngorer má di sangar i pasbat pasi kandi pakpakta. 37-38 A muswan á minái iau parai si gam. Da tuan kuluk pala sang á tan tám arardos erei ngorer kandi pakpakta a hut narsá di má di pán pagas. Da tuan kuluk pala ái rung erei kandi pakpakta a hut narsá di i katbán tihlo ngo ngorer páput i arasa, má di pán pagas má eran nanai. Má pakpakta erei na mákái ngorer má na kápti kán sulu má na sokoi namnam ur ándi má na tabar di mai. 39  Mat 24:43-44; 1Te 5:2Gama mánán ngoromin ngo kálámul a mon i kán rum má ákte mánán i pákánbung na hut on i tám siksikip, io arwat suri na eran monai tám siksikip, má ngorer kán rum kápnate sák. 40 Io, ngorer gam mul gama eran suri Natun Kálámul, kabin na hut sang i pákánbung ngo kápgamte hol on ngo na hut on.”
Aru matngan toptop
Mat 24:45-51
41 Ngorer mái Petero a parai si Iesu ngo, “Be, Konom, wa u parai á worwor artálár erei uri gim masik ngo uri narsán tan kálámul no?” 42 Mái Konom a kosoi ngo,
“Pákánbung kálámul pakta a eran suri na han uri lite malar, a ser suri kán tekesi tám arardos na kátlán i kán rum. Má matngan kálámul ngádáh a nem on ái pakpakta erei? A nem i kálámul a tám mánán má a lu muswan suri ololoh i kán rum turán rung di lu kis on, má suri tabar di mai namnam. 43 Namur a kaleng i pakpakta erei má a mákái ngo kán tám arardos erei a long arwat pasi tan táit no kán konom ákte parai singin. Má ngorer a tuan kuluk pala á tám arardos er. 44  Mat 25:21, 23A muswan iau parai si gam. Pakpakta erei na mákái ngorer, má nák tari singin kán tám arardos á bos táit no suri kátlán. 45 Mái sár ngo tám arardos erei, ngo kápate muswan uri narsán kán konom, ngorer na hol pasi sápkin ami bál má nák parai singin sang ngoromin, ‘Kak pakpakta ákte han tepák má kápnate kaleng melek.’ Má ngorer na turpasi sák mai tan toptop, na ubi tan káláu má boh wák mul, má na lala namnam má nák lala ngin i dan rakrakai má ngorer na lala bau. 46 Ngorer tekesi bung má pakpakta erei na kaleng. Má i pákánbung na kaleng on, kán tám arardos er kápate mánán on má kápnate eran monai. Ngorer má pakpakta na mákái ngorer má nák mos on, má na lala ubi má na oboi suri na áslai rangrangas tiklik mai boh tám abulbul.
47  Iak 4:17“Io, tám arardos erei a mánán sár i táit a nem on ái kán pakpakta suri na longoi, mái sár kápate eran má kápte a longoi mul, má ngorer na lala ubi ái kán pakpakta. 48 Mái sár ngo tekesi tám arardos kápte a mánán i táit a nem i kán pakpakta suri na longoi, mák tu longoi sár i táit kápate kuluk, ái kápnate lala ubi kabin kápte a talas suri táit na longoi. Ái koner ái Káláu a tari a pakta singin, a kuluk ngo na kosoi sang mai a pakta. Mái koner a kipi marán, na kosoi mai marán mul.”
Gama kis arsagil
Mat 10:34-36
49 Mái Iesu a sopasun i kán worwor mák parai ngoromin,
“Iakte tapam hut ur main i naul bim mai kámnah án nagogon si Káláu, má kak lala nemnem sang ngo ákte turpasi inan má, mái sár kápte be. 50  Mar 10:38-39A mon á rangrangas ina áslai besang, má iau sák sár suri ina arahi má na bokoh alar iau. 51 Gam ngoi á gam ngo iau hut mai moloh ur main i naul bim suri na tukes i kamu hol, be? Kápte sang. Iau hut suri gama kis arsagil. 52 Ngorer i aratámán dihat kis i kesá rum sár má namur na ru i di. 53  Mik 7:6Ngorer ái kákán na tur kaplah alar natun, mái natun na mos i kákán. Na ngorer mul ái mámán na tur kaplah alar natun tahlik, mái natun tahlik na mos i mámán. Wák na mos mai ián lik, má ngorer nák ru i diar.”
Mák ilmi akiláng
Mat 16:2-3
54 Ngorer mái Iesu a parai singin matananu mul ngoromin,
“Ngo gam lu mákái kumlán mehmeh iamudi mátán kihkih i lábur, ki gama lu parai má ngo na hus á ráin á erei, má namur a hus sang á ráin. 55 Má pákánbung gam áslai kihkih a husai tili matalames, ki gama lu parai má ngo na taul nas má erei, ki namur ák taul nas sang. 56 Ngádáh, gam mánán i mák ilmi pákánbung ngorer, mái sár kápgamte arwat suri mák ilmi tan akiláng uri pákánbung onin? Wa, gam bos tám tuar!”
Abálbál pasi kam kurtara
Mat 5:25-26
57 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin narsán matananu mák parai ngoromin,
“Má ngádáh, kápgamte arwat suri ololoh kuluk i gam má gamák ilwa pasi sál a nokwan suri gama murmur on? 58 Ngo gaur i tekesi kálámul gaur mos kabin ukte long sáksáknai kán tekesi táit má ngorer a nem i obop iáu i nagogon, mulán táit una han uri narsán suri gaura anokwai. Suri ngorer na mák talka iáu uri narsán tám nagogon, kabin ngo tám nagogon erei ngo na longrai kamur worwor má namur na tari rangrangas singim, má ngorer tan kuir sulu da obop iáu i batbat kalar. 59 Má iau parai singim, una kis pagas i batbat kalar pang i bung una hul pala noi tinákum erei i iáu.”

12:2: Luk 8:17

12:7: Luk 12:24; Apo 27:34

12:11: Mar 13:11; Luk 21:12-15

12:15: 1Ti 6:9-10

12:21: Mat 6:19-20

12:33: Luk 18:22

12:35: Mat 25:1-13

12:39: Mat 24:43-44; 1Te 5:2

12:44: Mat 25:21, 23

12:47: Iak 4:17

12:50: Mar 10:38-39

12:53: Mik 7:6