8
Tan wák di tiklik mam Iesu
1 Te bung ur namur, ái Iesu a han tangrai tan bimán rum má malar mul, mák lu arbin mai lain arbin suri lolsit si Káláu, má kán sángul mai aru i kalik án aratintin di tiklik mai, 2-3 Mat 27:55-56; Mar 15:40-41; Luk 23:49má marán wák mul di tiklik mam di. Tan wák no erei di lu tangan Iesu má kán kalilik án aratintin mai tan táit tili kándi omobop. Má te tili di á tan wák er, ái Iesu ákte asengsegeng i di alari sasam ngo alari sápkin tanián, ngorer ái Maria Magadalene, koner ái Iesu a dos palai ahit i sápkin tanián alari; mái Susana; mái Ioana, kán wák ái Kusa, tám ololoh uri tan táit si Erodes.
Worwor artálár mai tám himhimna
Mat 13:1-9; Mar 4:1-9
4 I kesi bung, marán matananu tili bos malar di hut talum narsá Iesu. Má ngo lala matananu dikte hut, ái Iesu a parai worwor artálár uri narsá di ngoromin,
5 “Tám himhimna a tapam hut mák sápra sarai kotlin kubau iatung i rákrák. Má ngo kán tu sápra sarai kotlin kubau ngorer, te a pur uri sál má di sukai, má namur tan boh man di roh kis má dik lu tokam pasi. 6 Má te a pur uri bim a mon i hat adi lal, má ngo a tikbut sár ki ák marang melek, kápkabin ngo bim erei a sengseng. 7 Má te mul a pur uri katbán kaulbek, má kaulbek a pakta mák iaungi má kápate u. 8 Má te a pur uri lain bim, má a tikbut má a lain kopkom kuluk má namur a u, má di no di u arwat mai keskeskesi mar.”
A be parai ngorer ái Iesu, má namur a sopasun kán worwor ngoromin, “Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra!”
Holhol suri worwor artálár
Mat 13:10-17; Mar 4:10-12
9 Má kán kalilik án aratintin di ngátngát sálán worwor si Iesu, má namur di gáltai ngo, “Dánih sang á sálán á worwor artálár erei u parai?” 10 Ais 6:9-10Má a kos di ái Iesu ngoro minái, “Tungu a tur punpunam á mánán suri lolsit si Káláu má sál a mur on suri kátlán i git. Má onin ái Káláu ákte tari mánán er si gam á tan kalilik án aratintin. Mái sár tan lite alatung, kándi tu longrai worwor artálár suri ngorer da mákmák má kápdate mák ilmi, má da longrai má kápdate longra ilmi, má kápdate talas ur on.”
Sálán worwor artálár mai tám himhimna
Mat 13:18-23; Mar 4:13-20
11 Mái Iesu a sopasun i kán worwor ngo,
“A ngoromin á sálán á worwor artálár erei. Kotlin kubau erei, ái sang á pinpidan káián ái Káláu. 12 Bim erei i sál a tur arwat mai rung di longrai pinpidan káián ái Káláu, má namur ái Satan a hut má ák long palai pinpidan tili bál di da káp ruruna sang má ái Káláu na aliu pas di. 13 Má bim er a mon i hat on, a tur arwat mam rung di longrai pinpidan má dik top on mai gasgas. Mái sár pinpidan kápate lala sisip i nirwán uri bál di, má ngorer di ruruna i án mudán pákánbung sár. Má namur ngo artohtoh a hut, ki dik pur. 14 Má kotlin kubau erei a pur uri katbán kaulbek, ái a pur uri rung di longrai, mái sár kándi tu taltaladeng sang. Má namur holhol suri táit án naul bim má hol apakta i minsik má nemnem suri toltolom táit no a iaungi pinpidan káián ái Káláu, má wán i di a tu pail be mák lu rus. 15 Má kotlin kubau erei a pur uri lain bim, ái a pur uri rung di longrai arbin má di hol páptai mai muswan, má dik lu mur on ami bál di. Di longoi ngorer má kápte di puplir, má namur dik lu oboi lain wán i di.”
Akai lam i mátán sál
Mar 4:21-25
16 Mat 5:15; Luk 11:33Mái Iesu a parai mul ngoromin,
“Kápte kesi kálámul a oskoi lam má ák bor kári talsán mai kuro ngo na oboi lam i lalin suh. Kápte. Na lu akai lam i nián sang suri rung da kusak da mákái talas erei. 17 Mat 10:26; Luk 12:2Io, sálán á kak pinpidan a punpunam onin, má namur na tur talas. Má te sálán kápgamte mánán kuluk, namur gama talas besang ur on. 18 Mat 25:29; Luk 19:26Gama hol páptai erei gam longrai. Ngorer ái koner a hol páptai pinpidan káián ái Káláu, ái Káláu na apakta pasi kán pinpidan i bál. Mái koner kápte a hol páptai kán pinpidan, ái Káláu na pah palai mudán er a hol on ngo a kis i kán hol.”
Mámán ái Iesu má rang tuán
Mat 12:46-50; Mar 3:31-35
19 Má namur ái mámán ái Iesu má rang tuán di hut suri mák Iesu, mái sár kápdite artálár suri da han narsán a kápkabin ngo lala matananu. 20 Má ngorer te kálámul di parai singin ngo, “Ái mamam má rang tuam di sámtur idi karpala ngorer di nem suri da mák iáu.” 21 Mái Iesu a parai singin matananu ngoro minái, “Áiá á mamang má sinih á rang tuang? Di ái rung sár erei di longrai pinpidan si Káláu má di murmur on mul.”
A amatau i bát ái Iesu
Mat 8:23-27; Mar 4:35-41
22 Má kesi bung mul ái Iesu a parai singin kán kalilik án aratintin ngoromin, “Gita alus kusai dan taliu suri giták han uri kesi balsán.” Io ngorer má, di sa uri mon má dik turpasi han má. 23 Má ngo di lu hanhan tangrai dan taliu, ái Iesu a suám má ák boptin. Má namur lala bát a hut má a husai dan taliu ngorer má ák aptur i pákán nah. Má mon erei ákte tangkabin má suri na káng mai dan, má ngorer di lala ráuráuwas má pátum suri ngo da hiru. 24 Má tan kalilik án aratintin di han narsán ái Iesu má di áplasi, má dik parai singin ngo, “Tám Aratintin, giták hiru má inái!” Mái Iesu a pán mák salaptur melek má a dos kári kihkih má pákán nah mul, má ngorer kihkih má pákán nah diar matau má dan ák siaroh má. 25 Má ngorer ái Iesu a parai si di sang i kán kalilik án aratintin ngoromin, “Be, aiá á kamu ruruna?” Mái sár di pángáng má di mátut, má di worwor arliu i di sang ngo, “Matngan kálámul ngádáh á minái a dos kári kihkih má nahlam má diar má taram on?”
A dos palai sápkin tanián alari kesi kálámul ái Iesu
Mat 8:28-34; Mar 5:1-20
26 Io, di alsai mon erei má dik masar i balis á Gadara i kuir balsán dan taliu á Galiláiá tilada. 27 Io, a masar uratung i kon ái Iesu, má a banai kesi kálámul tilatung i bimán rum erei a mon on i sápkin tanián. Kálámul erei ákte kunsin i dolon pákánbung má kápate lu kis i malar, a lu mon sár tangrai tan mátán hat erei di lu tahni tan kálámul ái. 28 Má i pákánbung a mák Iesu á kálámul erei, wa a lala wakwak sang, ki ák pur dirtapul i mátán táil ái Iesu mák perek ngoromin, “Iesu, Natun ái Káláu Sorsorliu, suri dáh u soksok iau? Iau lala sung iáu suri koion una arangrangas i iau!” 29 Kálámul erei a parai ngorer kápkabin ái Iesu ákte dos palai sápkin tanián suri na so alari sang. Má tungu marán i pákán sang, sápkin tanián a lu balbal abengnai, má ngorer kálámul erei di lu tolai má dik lu kabat páptai aru i limán má aru i keken mai sen. Mái sár a lu tamutái sen, má ngorer ák lu tangnai i sápkin tanián uri tepák i pokon bia.
30 Io, ái Iesu a longrai ngorer a parai, má namur a gáltai ngo, “Ái sinih á ngisam?” Má a kosoi ngo, “Ngisang ái Marán.” A kokos ngorer kabin marán sápkin tanián dikte kusak ur on á kálámul erei. 31 Má tan sápkin tanián di lala sung Iesu sang suri koion na dos pala di uri tinkas án kamkabat.
32 Má kesi numán bor di bilik iatung i balsán pungpung i pokon erei. Má bos sápkin tanián di mákái ngorer má dik lala sung Iesu suri na sormángát pala di suri da kusak uri tan bor, má ngorer ái Iesu a mángta pala di. 33 Io, tan sápkin tanián erei di so alari kálámul er má ding kusak uri tan bor, ngorer má numán bor erei di sangar i rut sosih uradi dan taliu má di no sang di kong.
34 Tan kálámul di lu ololoh i numán bor erei di mákái ngorer a longoi ái Iesu, má dik rut má dik para sarai iatung i bimán rum erei má tangrai tan malar mul. 35 Má namur matananu di han suri mákái táit er ákte tapam hut. Má ngo di tapam hut narsán ái Iesu, di mákái kálámul er dikte so alari i bos sápkin tanián, a sukis iatung pátmi keken ái Iesu, ákte sulu kaleng má ákte hut kaleng mul i kán lain hol. Má ngo di mákái ngorer ki dik lala mátut. 36 Mái rung nengen di mákái táit a longoi ái Iesu, di bitái matananu er di hutngin hut suri mákái kálámul er tungu bos sápkin tanián di porta on, má dik bit di suri ngádáh a aliu pasi ngoi ái Iesu. 37 Má matananu tili balis á Gadara di mákái ngorer má dik sung Iesu suri ngo na aptur alar di má nák han, kabin di lala mátut taladeng. Io, má ngorer ái Iesu má kán kalilik án aratintin di tur tapriu má ding kaleng. Di sa uri mon ngo da han, 38 mái sár kálámul erei tan sápkin tanián dikte so alari, a hut narsá Iesu mák sungi ngo ái mul na han tiklik mam di. Mái sár ái Iesu a dos pala kalengnai mák parai singin ngoromin, 39 “Una kaleng uri kam malar má unák parai bos tilik támin táit ái Káláu a longoi mam iáu.” Má kálámul erei a han tangrai bimán rum no má a arbin suri tilik támin táit ái Iesu a longoi mai.
Natun tahlik ái Iairus má wák a sasam
Mat 9:18-26; Mar 5:21-43
40 Má ngorer ái Iesu mai kán kalilik án aratintin di kaleng mul uri kesi balsán dan taliu, má matananu kandi tu kis nanai má dik árár pasi. 41 Mái Iairus, kesi pakpakta tili rumán lotu i malar er, a tapam hut má a pur dirtapul i mátán táil ái Iesu mák lala sungi suri na han uri kán rum, 42 kabin ái Iairus tukes sár á natun, a kalik átlái, má ákte sángul mai aru i kán bet. Má i pákánbung erei, natun tahlik a sasam má páput suri na mat.
Ái Iesu a longrai ngorer má a han tiklik mai kálámul erei. Má marán matananu di mur on má dik siuti. 43 Má kesi wák iatung a sasam mai dár arwat mai sángul mai aru á bet. A mákái kalang má dár kápate rah. Má boh tám latlat kápdite long artálár pasi kán sasam. 44 Má wák erei a láklák namurwa Iesu má a singli nomnobon lusán, má káp melek mul dár a ekesi más mák rah.
45 Má i pákánbung a singli lusán ái Iesu á wák erei, ái Iesu a tur kaleng mák gálta ngo, “Sinih erei ákte sigil iau?” Má matananu di longrai ngorer má dik arkawar, má ngorer ái Petero a parai singin ngoromin, “Tám Aratintin, minái lala matananu di tur kaul iáu.” 46 Mái sár ái Iesu a parai ngo, “Kesi kálámul ákte top i iau, kápkabin iakte mánán on ngo risán á kak rakrakai ákte bokoh alar iau.”
47 Má ngo wák erei a mákái ngo ákte tur apos uri mátán matananu, io a ráuráuwas má a han mák pur dirtapul i mátán táil ái Iesu. Má iatung i mátán matananu no, wák erei a para aposoi kán sasam má ngo ákte sengsegeng alari i pákánbung a top i Iesu. 48 Luk 7:50Mái Iesu a mákái ngorer má a parai singin ngo, “Wákán, kam ruruna ákte aliu pas iáu. Una han má na matau i balam.”
49 Má kán tu worwor besang ái Iesu iatung, io kesi kálámul a lu him i rum si Iairus a rut pas Iairus mák bitái ngoro minái, “Natum tahlik ákte mat. Má dánih una lawa pasi mul suri ái Tám Aratintin?” 50 Má ngo ái Iesu a longrai ngorer, a parai si Iairus ngo, “Koion una mátut. Una ruruna sár, má natum na liu.”
51-53 A be para ngorer ái Iesu, má diar má turpasi láklák, má namur diar purut anang i rum si Iairus. Diará purut ngorer má diar mákái matananu no kándi tu tangsi kalik iatung. Mái Iesu a parai si di ngo, “Koion gama tang. Kalik erei sinih ngo a mat, a boptin sár.” Má di longrai ngorer má di lala nongnai kabin di mánán on ngo kalik átlái er ákte mat sang.
Mái Iesu kápate nem i tan lite da kusak. A nem sár i Petero mái Ioanes mái Iakobo ditul masik, má kákán mái mámán ái kalik mul a long pas diar má dihat no dihat kusak urami suri kalik. 54 Mái Iesu a top i limán kalik átlái er má a parai singin ngo, “Lik, una aptur!” 55 Má káp melek kalik átlái er a kaleng i tanián mák pán kaleng i mansin má a salaptur melek. Má namur ái Iesu a parai si di ngo da támri kalik er nák namnam. 56 Mái kákán mái mámán diar pángáng, mái sár ái Iesu a tur kalar diar suri koion diara parai singin tekes á táit er a tapam hut.