5
Ái Iesu a asengsegeng pasi kálámul a sák i keken
1 Má namur ái Iesu di di han mul urami Ierusalem suri kesi longsit káián matananu Iudáiá. 2 Má on á áir kalar ami Ierusalem a mon i mátán sál di utngi mai Mátsálán Sipsip, má iatung pátmi mátán sál kesi mátán dan uri siusiu. Má on á worwor Ebaraio, ngisán mátán dan er ngo ‘Betesada’. Má iatung i risán, a mon i alim á kahkah tan kálámul di lu kis ái. 3 Morongnau á kálámul er di sasam di lu bop pagas iatung i alim á kahkah er, tan rau má tan kálámul a sák i kik di má tan kálámul a mat i páplun i di. [Di lu kis monai dan suri na malmaliu 4 kabin kándi ruruna a ngoromin. Di hol on ngo kesi angelo si Káláu a lu sosih uradi dan i te pákán mák aptur i dan suri ák malmaliu. Má namur mulán kálámul na sosih uri dan, ái na sengsegeng alari sasam erei a porta on.]
5 Má kesi kálámul iatung ákte sasam pasi atul i sángul mai awal á bet. 6 Ái Iesu a mákái a bop pagas iatung, má ák mánán ilmi ngo ákte sasam pasi dolon pákánbung, má ngorer a gáltai ngoromin, “Awái, turang, u nem on ngo una sengsegeng?”
7 Má kálámul er a kosoi ngo, “Konom, iau nem on, mái sár kápte kes mainái suri na duruk iau má asosih i iau uri dan i bung a malmaliu be. Iau lu kakat suri ina siusiu on, ái sár te lite bul di lu hut táil.” 8 Mat 9:6Mái Iesu a parai singin ngoromin, “Una aptur má long pasi kibam má unuk lu han!” 9 Má káp melek mul kálámul er a sengsegeng. Ák long pasi kibán mák láklák má.
Má bung erei bungán aunges. 10 Nem 13:19; Ier 17:21-22Má kálámul er ákte sengsegeng a lu hanhan mai kibán, má tan tátáil káián tan Iudáiá di mákái kálámul er a kipi kibán má ngorer di parai singin ngo, “Bungán aunges onin, má uri nagogon kángit, kápate arwat suri una kipi kibam.” 11 Má kálámul er a parai si di ngo, “Kálámul a asengsegeng pas iau a parai singing ngo ina aptur má ina long pasi kibang má inak lu han má, má ngorer iak taram on.”
12 Má tan tátáil di gáltai ngoromin, “Ái sinih á kálámul er a parai singim suri una longoi ngorer?” 13 Mái sár ái koner ákte sengsegeng kápate mánán i Iesu ngo ái ái sinih, kabin ngo ákte han pas má i katbán lala matananu i pokon er.
14 Má namur, ái Iesu a banai kálámul er iatung i rumán osmapak mák parai singin ngo, “Mákái, ukte sengsegeng má! Má ngorer koion mul una bal longoi sápkin na mák hut singim á te táit a lala sák sang.” 15 Má kálámul erei a mák ilam Iesu, má ngorer a han mák parai singin tan tátáil ngo ái Iesu sár er ákte asengsegeng pasi.
16 Má tan tátáil di turpasi para sáksákna Iesu kabin a aliu pasi sasam on á bungán aunges. 17 Mái Iesu a parai si di ngo, “Ái Kakang káp a tini aunges, a lu balbal artangan narsán matananu. Má iau mul ina lu longoi sang i kak him ngorer.” 18 Mat 26:4; Ioa 7:1, 10:30Tan tátáil di longrai worwor er a parai ái Iesu mák lala mos i bál di, má ngorer dik rakrakai suri da oboi uri minat. Di mos on kabin ákte tah kusi nagogon uri bungán aunges má kabin ákte parai ngo ái Káláu a kákán sang, má ngorer di hol on ngo a apakta pasi sang ngo diar arwat ái Káláu.
Rakrakai káián Natun
19 Ioa 5:30Ái Iesu a mánán ilmi kándi hol á tan tátáil, má ngorer a kos di ngoromin,
“A támin muswan sang ngo Natun ái Káláu, kápte kesi táit ái masik a lu longoi. A longoi sár ngorer a mák pasi si Kákán. Dánih a longoi ái Kákán, ái Natun a lu longoi mul. 20 Ái Kákán a mámna Natun mák inngasi singin á tan táit ái sang a longoi. Má namur na para tari singin á tan tilik támin táit, tan táit er a pakta alari tan táit ákte longoi tungu. Má gam no gama mákái má gamák pángáng on. 21 Ái Kákán a lu apturi rung dikte mat mák tari liu si di. Má ngorer mul ái Natun a lu tari liu si rung a nem on ngo da atur páptai liu. 22 Ioa 5:27; Apo 10:42Mái Kákán sang kápate lu atur tekesi nagogon kabin ákte tari uri limán ái Natun á rakrakai suri nagogon i kálámul, 23 Pil 2:10-11; 1Io 2:23suri ngorer matananu no da árngai ngisán ái Natun ngorer di lu árngai ngisán ái Kákán. Mái sinih kápate rumrum i Natun, ngorer di para bengta Kákán, koner a tarwa Natun ur main.
24 Ioa 3:15-18“A támin muswan ngo ái sinih a longra pasi kak pinpidan mák ruruna i Koner a tarwa iau, ái ákte atur páptai má á liu muswan er a kis áklis, má káp ina te oboi nagogon on. A ngoro ákte láklák sorliwi minat má ák tangra pasi sál uri liu muswan er. 25 Mái sár ái rung er kápte be di ruruna, a ngoro taniá di a mat pagas. Má a támin muswan ngo bung er na hut má ákte hut má mul, wa bung da longrai kaungán Natun ái Káláu. Má ngo da longra pasi, ki dák liu. 26 Ái Kákán sang ái á káplabin liu. Má ngorer mul ái Natun. Ái Kákán ákte tari singin á rakrakai suri ái Natun mul na káplabin liu. 27 Mái Kákán ákte tari si Natun, má ngorer ái Natun a mon i kán nokwan suri kátlán matananu kabin ái á Natun Kálámul.
28 “Má koion gama pángáng suri táit min! Er má na hut á bung má di no dikte mat da longrai kaungán ái Natun Kálámul 29 Dan 12:2; Mat 16:27; Apo 24:15má da aptur alari tarang. Ái rung di nokwan da aptur kaleng uri liu áklis sang. Mái sár ái rung tan tám ngákngák, di sang da aptur kaleng má da tur i nagogon.”
Worwor talas sur Iesu
30 Ioa 5:19, 6:38Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,
“Ngo iau masik sár, káp ina te long tekesi táit. Nagogon iau oboi a ngorer sang ái Káláu a parai singing, má ngorer kak nagogon a nokwan kabin kápte iau mur i kak nemnem, ái sár iau lu longoi ngorer a nem on ái Koner a tarwa iau.
31 “Ngo iau apapos sur iau sang, ngorer kak worwor a tu táit bia, má ngádáh gama mánán ngoi ngo a támin! 32 Mái sár kesi kálámul alatung sár a lu para iau, wa Kakang sang, má iau mánán ngo kán apapos sur iau a támin.
33 “Ái Ioanes Tám Arsiu mul a para iau. Gam dos palai kamu tan kálámul suri gálta Ioanes, má worwor a aposoi sur iau a támin. 34 Iau parai apapos si Ioanes suri nák tangan gam má suri ái Káláu na sáras pas gam, mái sár á iau káp iau te pámpur tili worwor káián kálámul sár. 35 Ái Ioanes a ngoro lam a kurkurem mák talas. Má kán worwor sur iau a atalsa gam, má gamá laes suri longrai kán worwor i án mudán pákánbung sár.
36 Ioa 3:2, 14:11“Má a mon i kesi táit mul a tur tangan iau, má ái a pakta alari kán apapos ái Ioanes. Tan tilik támin táit er iau lu longoi, ái Kakang ákte tari singing ngo kak talar, má di sang di inngasi ngo a támin ngo ái Káláu ákte tarwa iau. 37 Mat 3:17; Ioa 5:32, 8:18Mái Kakang, koner a tarwa iau, ái mul a aposoi muswan sur iau. Má gam, káp gam tini longrai kaungán ngo mákái aur, 38 má kápgamte lu kebeptai kán pinpidan iatung i bál gam, kabin kápgamte ruruna i iau á iau ái koner ákte tarwai. 39 Luk 24:27Gam lu aratintin i Buk Tabu kabin gam hol on ngo gama ser pasi til on ngo ngádáh gama otoi ngoi á liu áklis. Má tilik támin táit on gamáte mák palai, kabin Buk Tabu a tus iau má a inngasi ngo iau ái sinih. Má kápgamte mák ilmi, 40 má ngorer gam kulkulut ngo gama mur i iau suri gamák otoi liu.
41 “Káp iau te ser suri parpara agas singin kálámul, 42 mái sár iau mánán i gam ngo gam matngan kálámul ngádáh má kápte armámna ami bál gam sur Káláu. 43 Ái Káláu ákte dos pala iau má iakte han, ái sár á gam kápgamte long pas iau. Má ngo tekes alatung na hut má nák lu worworwor ngorer i kán nemnem sang, ái gut gama árár pasi sang má gamák mur on. 44 Gam lala nem suri gama párnga arliu i gam sang i tan kálámul. Mái sár kápgamte nem suri ser pas Káláu er ái masik sár á Káláu, má kápgamte lu tohoi mul suri gama agasgas pasi bál má nák para agas gam. Má ngo kápte gam nem i mur i Káláu, ki ngádáh gama ruruna ngoi i iau?
45 “Gam lala ruruna i Moses ngo na tur tangan gam, má gam hol on ngo á iau ina atiutiu gam i narsán ái Kakang. Má kápte a ngorer. Á iau káp ina te atatir uri gam si Kakang. Ái sár ái Moses, koner kamu ngangai a kis on, ái sang na atiutiu gam. 46 Apo 3:22Má ngo gamáte ruruna i Moses, gama han ruruna i iau mul, kabin ái a worwor tus sur iau. 47 Mái sár ngo kápgamte ruruna i táit a le on ái Moses, ki ngádáh gama ruruna mul ngoi i kak worwor á iau?”