2
Ty vìci když se zbìhly, a když se upokojila prchlivost krále Asvera, zpomenul na Vasti a na to, což byla uèinila, též i na to, jaká se výpovìd stala proti ní. I øekli mládenci královští, služebníci jeho: Nechꜜ hledají králi mladic, panen krásných. A nechꜜ zøídí král úøedníky ve všech krajinách království svého, kteøíž by shromáždili všecky mladice, panny krásné, do Susan mìsta královského, do domu ženského, pod stráž Hegai komorníka královského, strážce žen, a aꜜ jim vydává okrasy jejich. A mladice, kteráž by se zalíbila králi, aby kralovala místo Vasti. I líbila se ta vìc králi, a uèinil tak. Byl pak jeden Žid v Susan, mìstì královském, jménem Mardocheus syn Jairùv, syna Simei, syna Cis, z pokolení Beniamin. A ten byl pøestìhován z Jeruzaléma s pøestìhovanými, kteøíž pøestìhováni byli s Jekoniášem králem Judským, kteréhož pøestìhoval Nabuchodonozor král Babylonský. Ten choval Hadassu, jinak Esteru, dceru strýce svého, proto že nemìla otce ani matky. A dìveèka ta byla pìkné postavy a krásné tváøi, kterouž po smrti otce a matky její vzal sobì Mardocheus za dceru. Stalo se tedy, když vyšlo slovo královské a rozkaz jeho, a když shromážïováno bylo panen mnoho do Susan, mìsta královského, pod stráž Hegai, že i Ester vzata byla do domu královského pod stráž Hegai, strážného nad ženami. I líbila se jemu ta mladice, a našla milost u nìho. Proèež i hned dal jí okrasu její a díl její, a sedm panen zpùsobných z domu královského; k tomu opatøení její i jejích panen promìnil v lepší v domì ženském. 10 Neoznámila pak Ester lidu svého, ani rodiny své; nebo pøikázal jí byl Mardocheus, aby nepravila. 11 Ale Mardocheus každého dne chodíval pøed síní domu ženského, aby zvìdìl, jak se má Ester, a co se s ní dìje. 12 Když pak pøišel jistý èas jedné každé panny, aby vešla pøed krále Asvera, když se vyplnilo pøi ní podlé práva žen, za dvanácte mìsícù, (nebo za tolik dnù ozdobovaly se, šest mìsícù olejem mirrovým, a šest mìsícù vìcmi vonnými a ozdobami ženskými), 13 A tak pøicházela panna pøed krále. Cožkoli øekla, dávalo se jí, aby s tím šla z domu žen až k domu královskému. 14 U veèer vcházela k králi, a ráno zase odcházela do druhého domu ženského, pod stráž Saasgazy, komorníka královského, strážce ženin. Nepøicházela více k králi, ale jestliže se líbila králi, povolána bývala ze jména. 15 Tedy když pøišel èas jistý Estery, dcery Abichaile, strýce Mardocheova, kterouž byl vzal sobì za dceru, aby vešla k králi, nežádala nièeho, než což øekl Hegai komorník královský, strážce žen. I líbila se Ester všechnìm, kteøíž ji vidìli. 16 A tak vzata jest Ester k králi Asverovi do domu jeho královského, mìsíce desátého, (jenž jest mìsíc Tebet), léta sedmého kralování jeho. 17 I zamiloval král Ester nade všecky jiné ženy, a nalezla milost a lásku u nìho nade všecky panny, tak že vstavil korunu královskou na hlavu její, a uèinil ji královnou místo Vasti. 18 K tomu také uèinil král hody veliké všechnìm knížatùm svým a služebníkùm svým, totiž hody Estery, a dal odpoèinutí krajinám, a daroval je tak, jakž slušelo na krále. 19 A když podruhé shromažïovány byly panny, a Mardocheus sedìl u brány královské, 20 Ester pak neoznámila byla rodiny své a národu svého, jakž jí byl pøikázal Mardocheus; nebo rozkázaní Mardocheovo Ester èinila, jako i když chována byla u nìho: 21 V tìch dnech, (když Mardocheus sedal u brány královské), rozhnìval se Bigtan a Teres, dva komorníci královští z strážných prahu, a smýšleli o to, aby vztáhli ruce na krále Asvera. 22 Èehož dovìdìv se Mardocheus, oznámil to Ester královnì, Ester pak oznámila králi jménem Mardocheovým. 23 A když bylo toho vyhledáváno, našlo se tak. I obìšeni jsou ti oba na šibenici, a zapsáno jest to do kronik pøed králem.