1 Tedy Bóz všed do brány, posadil se tam. A aj, pøíbuzný ten, o nìmž on byl mluvil, šel tudy. I øekl jemu: Poï sem, a poseï tuto. Kterýž zastaviv se, sedl. 2 A vzav Bóz deset mužù z starších mìsta toho, øekl: Posaïte se tuto. I posadili se. 3 Tedy øekl pøíbuznému tomu: Díl pole, kteréž bylo bratra našeho Elimelecha, prodala Noémi, kteráž se navrátila z krajiny Moábské. 4 A já jsem umínil netajiti toho pøed tebou, a pravímꜜ: Ujmi pole to pøed pøísedícími tìmito a staršími lidu mého. Jestliže chceš koupiti, kup; pakli nekoupíš, oznam mi. Nebo vím, že kromì tebe není žádného, kterýž by mìl právo koupiti je, a já jsem po tobì. Tedy on øekl: Já koupím. 5 I øekl Bóz: Když ujmeš pole to od Noémi, tedy i Rut Moábskou, manželku mrtvého, sobì pojmeš, abys vzbudil jméno mrtvého v dìdictví jeho. 6 Odpovìdìl pøíbuzný ten: Nemohuꜜ koupiti, abych snad nezahladil dìdictví svého. Uživ ty práva pøíbuznosti mé, nebo já ho nemohu užiti. 7 (Byl pak ten obyèej od starodávna v Izraeli pøi koupi a smìnách, ku potvrzení všelijakého jednání, že szul jeden obuv svou, a dal ji druhému. A to bylo na svìdectví té vìci v Izraeli.) 8 Protož øekl pøíbuzný Bózovi: Ujmi ty. I szul obuv svou. 9 Tedy øekl Bóz starším tìm a všemu lidu: Vy svìdkové jste dnes, že jsem ujal všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo Chelionovo a Mahalonovo, od Noémi. 10 Ano i Rut Moábskou, ženu Mahalonovu, vzal jsem sobì za manželku, abych vzbudil jméno mrtvého v dìdictví jeho, a aby nebylo zahlazeno jméno mrtvého z bratøí jeho, a z brány místa jeho. Vy svìdkové jste dnes toho. 11 I øekl všecken lid, kterýž byl v bránì mìsta, i starší: Svìdkové jsme. Dejž Hospodin, aby žena vcházející do domu tvého byla jako Ráchel a jako Lía, kteréžto dvì vzdìlaly dùm Izraelský. Poèínejž sobì zmužile v Efratì, a dosáhni jména v Betlémì. 12 A aꜜ jest dùm tvùj jako dùm Fáresa, (kteréhož porodila Támar Judovi,) z semene toho, kteréž by dal tobì Hospodin s mladicí touto. 13 A tak Bóz pojal sobì Rut, a byla manželkou jeho. A když všel k ní, dal jí to Hospodin, že poèala a porodila syna. 14 I øekly ženy Noémi: Požehnaný Hospodin, kterýž nedopustil toho, abys mìla zbavena býti pøíbuzného v tento èas, tak aby trvalo v Izraeli jméno jeho. 15 Onꜜ oèerství duši tvou, a chovati tì bude v starosti tvé; nebo nevìsta tvá, kteráž tì miluje, porodila ho, kteráž tobì lepší jest, nežli sedm synù. 16 Tedy vzavši Noémi dítì, položila je na klín svùj, a byla pìstounkou jeho. 17 Daly mu pak jméno sousedy, kteréž pravily: Narodil se syn Noémi, a nazvaly ho jménem Obéd. Onꜜ jest otec Izai, otce Davidova. 18 A tito jsou rodové Fáresovi: Fáres zplodil Ezrona; 19 Ezron pak zplodil Rama, Ram pak zplodil Aminadaba; 20 Aminadab pak zplodil Názona, Názon pak zplodil Salmona; 21 Salmon pak zplodil Bóza, Bóz pak zplodil Obéda; 22 Obéd pak zplodil Izai, Izai pak zplodil Davida.