13
Toto již po tøetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tøí svìdkù staneꜜ každé slovo. Pøedpovìdìlꜜ jsem, a pøedpovídám po druhé jako pøítomný, a nepøítomný nyní píši tìm, kteøíž prve høešili, i jiným všechnìm, že pøijdu-liꜜ opìt znovu, neodpustím, Ponìvadž zkusiti hledáte toho, kterýž skrze mne mluví, Krista, kterýžto k vám není nemocný, ale mocný jest v vás. Nebo aèkoli ukøižován jest jako nemocný, ale živ jest z moci Boží. A tak i my mdlí jsme s ním, ale živi budeme s ním, z moci Boží vztahující se až k vám. Sami sebe zkušujte, jste-li u víøe; sami sebe ohledujte. Èili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leè jste snad zavrženi. Ale nadìji mám, žeꜜ poznáte, žeꜜ my nejsme zavrženi. Modlímꜜ se pak Bohu, abyste nic zlého neèinili, ne proto, abychom my se dokonalí ukázali, ale abyste vy to, což jest dobrého, èinili, my pak jako zavržení abychom byli. Neboꜜ nic nemùžeme proti pravdì, ale k pravdì. Radujeme se zajisté, že aè jsme mdlí, ale vy jste silní, a za toꜜ se i modlíme, abyste vy byli dokonalí. 10 Protož toto nepøítomný jsa, píši, abych snad potom pøítomen jsa, nemusil býti pøísný, podle moci, kterouž mi dal Pán k vzdìlání, a ne k zkáze. 11 Naposledy, bratøí mìjtež se dobøe, dokonalí buïte, potìšujte se, jednostejnì smyslte, pokoj mìjte. A Bùh lásky a pokoje budeꜜ s vámi. 12 Pozdravtež jedni druhých políbením svatým. Pozdravují vás všickni svatí. 13 Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a úèastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Mìsta Macedonského, po Titovi a Lukášovi.