1 Po tìch vìcech a stálém naøízení jejich, pøitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti mìstùm hrazeným, a uložil jich zdobývati sobì. 2 Vida pak Ezechiáš, že pøitáhl Senacherib, a že tváø jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému, 3 Uradil se s knížaty a rytíøi svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vnì za mìstem. I pomáhali jemu. 4 Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodòující se u prostøed zemì, økouce: Proè pøijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho? 5 A posiliv se, vystavìl všecku zed zboøenou, a zopravoval vìže, a vnì zed druhou. Upevnil i Mello mìsta Davidova, k tomu také nadìlal branì velmi mnoho i pavéz. 6 Zøídil též hejtmany váleèné nad lidem, a shromáždil je k sobì do ulice u brány mìstské, a mluvil jim pøívìtivì, øka: 7 Posilòte se a zmužile sobì poèínejte, nebojte se, ani strachujte tváøi krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo vìtší jest s námi, než s ním. 8 S nímꜜ jest rámì èlovìka, s námi pak jest Hospodin Bùh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského. 9 Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémì, øka: 10 Takto praví Senacherib král Assyrský: V èem vy doufáte, že zùstáváte v ohradì v Jeruzalémì? 11 Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmoøil hladem a žízní, pravì: Hospodin Bùh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského? 12 Zdaliž jest sám Ezechiáš nepoboøil výsostí jeho a oltáøù jeho, a pøikázal Judovi a obyvatelùm Jeruzalémským, øka: Pøed jedním oltáøem klanìti se budete, a na nìm kaditi. 13 Nevíte-liž, co jsem uèinil já i otcové moji všechnìm národùm zemí? Zdaliž jak mohli bohové národù a zemí vytrhnouti zemì své z ruky mé? 14 Kdo byl mezi všemi bohy národù tìch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svùj z ruky mé? Aby pak mohl Bùh váš vytrhnouti vás z ruky mé? 15 Protož tedy nechꜜ vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu vìøte. Kdyžtì nemohl žádný bùh všech národù a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otcù mých, nadtoꜜ ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé. 16 Pøes to ještì mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho. 17 Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvì proti nìmu, øka: Jakož bohové národù zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bùh Ezechiášùv lidu svého z ruky mé. 18 Køièeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na nì pustili a pøedìsili je, aby tak vzali mìsto. 19 A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národù zemì, dílu rukou lidských. 20 Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosùv z pøíèiny té, a volali k nebi. 21 I poslal Hospodin andìla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojštì krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do zemì své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteøíž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam meèem. 22 A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vùkol. 23 Tedy mnozí pøinášeli obìti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národù. 24 V tìch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k nìmu, a ukázal mu zázrak. 25 Ale Ezechiáš nebyl vdìèen dobrodiní sobì uèinìného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Proèež povstala proti nìmu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému. 26 Ale když se pokoøil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepøišla na nì prchlivost Hospodinova za dnù Ezechiášových. 27 Mìl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobì pokladù støíbra a zlata i kamení drahého a vonných vìcí, i pavéz i všelijakých klénotù. 28 A mìl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek. 29 Mìsta také zdìlal sobì, a mìl bravù a skotù množství; nebo Bùh dal jemu zboží náramnì veliké. 30 Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hoøejší, a pøímo vedl jej dolù k západní stranì mìsta Davidova, a šꜜastnì se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho. 31 Toliko pøi poselství knížat Babylonských poslaných k nìmu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bùh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho. 32 Jiné pak vìci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských. 33 I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomkù Davidových, a uèinili jemu poctivost pøi smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo nìho.