1 Mluvil pak Saul k Jonatovi synu svému a ke všechnìm služebníkùm svým, aby zamordovali Davida, ale Jonata syn Saulùv liboval sobì Davida velmi. 2 I oznámil to Jonata Davidovi, øka: Usiluje Saul otec mùj, aby tì zabil; protož nyní šetø se, prosím, až do jitra, a usadì se v skrytì, schovej se. 3 Ale jáꜜ vyjdu a státi budu pøi boku otci svému na poli, kdež ty budeš, a budu mluviti o tobì s otcem svým, a èemuž vyrozumím, oznámím tobì. 4 I mluvil Jonata o Davidovi dobøe Saulovi otci svému, a øekl: Nechꜜ nehøeší král proti služebníku svému Davidovi, nebꜜ jest nic tobì neprovinil, nýbrž správa jeho jest tobì velmi užiteèná. 5 Nebo se opovážil života svého a zabil Filistinského, a uèinil Hospodin vysvobození veliké všemu Izraeli. Vidìls to a radoval jsi se. Proèež bys tedy høešil proti krvi nevinné, chtìje zabiti Davida bez pøíèiny? 6 I uposlechl Saul øeèi Jonatovy a pøisáhl Saul, øka: Živꜜ jest Hospodin, žeꜜ nebude zabit. 7 Tedy Jonata povolal Davida, a oznámil jemu Jonata všecka slova tato. A pøivedl Jonata Davida k Saulovi, i byl pøed ním jako i prvé. 8 Vznikla pak opìt válka; a vytáh David, bojoval proti Filistinským, a porazil je porážkou velikou, a utekli pøed ním. 9 V tom duch Hospodinùv zlý napadl Saule, kterýž v domì svém sedìl, maje kopí své v ruce své, a David hrál rukou pøed ním. 10 Ale Saul chtìl prohoditi Davida kopím až do stìny; kterýž uhnul se mu, a udeøilo kopí v stìnu. A tak David utekl a vynikl z nebezpeèenství té noci. 11 Potom poslal Saul posly k domu Davidovu, aby ho støáhli a zabili jej ráno. I oznámila to Davidovi Míkol manželka jeho, økuci: Jestliže se neopatøíš noci této, zítra zabit budeš. 12 A protož spustila Míkol Davida oknem, kterýž odšed, utekl a vynikl z nebezpeèenství. 13 Vzala pak Míkol obraz a vložila na lùže, a polštáø kozí položila v hlavách jeho a pøikryla šaty. 14 Tedy Saul poslal posly, aby vzali Davida. I øekla: Jest nemocen. 15 Opìt poslal Saul posly, aby pohledìli na Davida, øka: Pøineste ho na lùži ke mnì, aꜜ ho zabiji. 16 A když pøišli poslové, a aj, obraz ležel na lùži a polštáø kozí v hlavách jeho. 17 I øekl Saul k Míkol: Proè jsi mne tak podvedla a pustilas nepøítele mého, aby ušel? Odpovìdìla Míkol Saulovi: On mi øekl: Propusꜜ mne, sic jinak zabiji tì. 18 David tedy utíkaje, vynikl z nebezpeèenství, a pøišed k Samuelovi do Ráma, oznámil jemu všecko, co mu Saul uèinil. I odšel on i Samuel, a bydlili v Náiot. 19 Oznámeno pak bylo Saulovi, øka: Aj, David jest v Náiot v Ráma. 20 I poslal Saul posly, aby jali Davida. Kteøíž když vidìli zástup prorokù prorokujících, a Samuele jim pøedstaveného, an stojí, sstoupil také na posly Saulovy Duch Boží, a prorokovali i oni. 21 To když oznámili Saulovi, poslal jiné posly, a prorokovali také i oni; a opìt poslal Saul tøetí posly, a i ti prorokovali. 22 Šel tedy již sám do Ráma a pøišel až k èisterni veliké, kteráž jest v Socho, a zeptal se, øka: Kde jest Samuel a David? I øekl nìkdo: Aj, jsou v Náiot v Ráma. 23 I šel tam do Náiot v Ráma; a sstoupil i na nìj Duch Boží, a jda dále, prorokoval, až i pøišel do Náiot v Ráma. 24 Kdežto svlékl také sám roucho své a prorokoval i on pøed Samuelem, a padna, ležel svleèený celý ten den a noc. Odkudž se øíká: Zdali také Saul mezi proroky?