1 Naprosto se slyší, že by mezi vámi bylo smilstvo, a to takové smilstvo, jakéž se ani mezi pohany nejmenuje, totiž aby nìkdo mìl manželku otce svého. 2 A vy nadutí jste, a nermoutíte se radìji, aby vyvržen byl z prostøedku vás ten, kdož takový skutek spáchal. 3 Já zajisté, aè vzdálený tìlem, ale pøítomný duchem, již jsem to usoudil, jako bych pøítomen byl, abyste toho, kterýž to tak spáchal, 4 Ve jménu Pána našeho Jezukrista sejdouce se spolu, i s mým duchem, s mocí Pána našeho Jezukrista, 5 Vydali takového satanu k zahubení tìla, aby duch spasen byl v den Pána Ježíše. 6 Neníꜜ dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že malièko kvasu všecko tìsto nakvašuje? 7 Vyèisꜜtež tedy starý kvas, abyste byli nové zadìlání, jakož pak jste nenakvašeni. Neboꜜ jest Beránek náš velikonoèní za nás obìtován, Kristus. 8 A protož hodujmež ne v kvasu starém, ani v kvasu zlosti a nešlechetnosti, ale v pøesnicích upøímosti a pravdy. 9 Psal jsem vám v listu, abyste se nesmìšovali s smilníky. 10 Ale ne všelikterak s smilníky tohoto svìta, neb s lakomci, nebo s dráèi, aneb s modláøi, sic jinak musili byste z tohoto svìta vyjíti. 11 Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesmìšovali s takovými, kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modláø, neb zlolejce, neb opilec, neb dráè. S takovým ani nejezte. 12 Nebo proè já mám i ty, kteøíž jsou vnì, souditi? Však ty, kteøíž jsou vnitø, vy soudíte? 13 Ty pak, kteøíž jsou vnì, Bùh soudí. Vyvrztež tedy toho zlého sami z sebe.